Život...

Dnes jsem se dozvěděla některý věci, ze kterých je mně na nic a možná i na blití... Tak moc na nic, že tady o nich nebudu psát zatím žádné podrobnosti... Dám sem tedy jen link na informace o opravě kostela, které jsem už včera dala na Facebook. Je mně jasné, že ne všichni tam ale chodí, dokonce znám pár zásadních odpůrců této sociální sítě, proto dávám odkaz i sem. Takže více o opravách blatnického kostela, kde to momentálně vypadá jako po výbuchu bomby, najdete zde: 

https://www.antoninek.cz/?topic=zacaly-velke-opravy-farniho-kostela

Všem přeji krásný víkend. Já mám v neděli fotit první přijímání v Hodoníně, kam se moc těším, protože tam mám spoustu přátel. Víkend bych měla ještě klidnější, kdyby mně jeden známý, o kterým jsem si do konce minulého roku myslela, že je to kamarád, vzal mobil, nebo aspoň odpověděl na mail.... Neudělal to, takže budu muset pracovat ještě víc než bych musela... Často nad tímto člověkem v poslední době přemýšlím.  Nejhorší na něm je, že má dvě tváře. Když někoho potřebuje, tak je milý jako mílius a sladký jako med. Běda ale jak vás nepotřebuje. Pak nebere mobily, nereaguje na SMS ani maily... Smutno je mně z toho smutno... Zvlášť, když jsem se mu vždy snažila pomoct, že jsem si málem zlomila nohu, jak jsem chvátala, když něco potřeboval. Člověk se s tím musí ale srovnat a jít dál. Takový je život...

Mějte se moc krásně. Přeji Vám, abyste potkávali co nejméně lidí s takovými dvěma tvářemi. Věřte, že je z toho člověku na nic... Lenka