Zajímavá setkání...

Jestli si někdo myslí, že se flákám a nic nedělám, protože tady nic nepíšu, tak se šeredně plete :) Makám jako černá, jen to není možná až tak vidět :)

Měla jsem to štěstí, že jsem se v poslední dvou dnech setkala se dvěma úžasnými lidmi. Ještě předtím jsem ale byla na nádherné výstavě v Hrubé Vrbce!!! Vidíte, jak to letí! Málem bych na tu výstavu zapomněla a to by fakt byla škoda. Tak krásnou výstavu jsem totiž už hodně dlouho neviděla... A víte, co je zajímavé? Zatímco na jiných výstavách v noblesních muzeích máte všude různé cedulky, zátarasy a špagáty, kam se nesmí vstupovat a nač se nesmí sahat, tak v Hrubé Vrbce je nápis: Sahejte na vystavené exponáty. To jsem snad ještě nikde neviděla...

A přitom tam mají exponáty neledajaké! Například Bibli z poloviny osmnáctého století a celou řadu dalších, úžasných věcí... Více se můžete dočíst na odkazu, kde je i pár fotek. Vše naleznete zde: 

https://www.ostrozsko.cz/aktuality/17936/

Z této super výstavy jsem uháněla na finanční úřad - jo na placení daní v tom kalupu nesmíme zapomínat... A odsud pak na Velehrad za skvělým sochařem a hlavně fantastickým člověkem Otmarem Olivou. Co je na něm fantastického? No přece to, že je takový borec ve svém oboru a zůstal naprosto normální, nenamyšlený... Momentálně pracuje na obří zakázce pro katedrálu Jana Křtitele v Trnavě. No a v úterý za ním měl přijet trnavský arcibiskup Robert Bezák, aby zkouknul, co už udělal.

Čekala jsem tam už od jedné. Chvilku po mně přijela Česká televize, udělali jsme nějaké fotky, rozhovory a v tom volal arcibiskup, že nestíhá, že se u Otmara zastaví až večer. Tak jsem to zabalila. Až druhý den jsem se dozvěděla, že se pan arcibiskup nakonec na skok u Otmara zastavil už odpoledne. Tentokrát mne můj novinářský čuch zklamal. Bych si nejraději naliskala..No co už... Tady je článek a pár fotek, které jsem udělala pro Aktuálně: 

https://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/zlinsky/clanek.phtml?id=695002

Včera jsem psala, co jsem nasbírala v úterý a večer zamířila do Café Pierre na autorské čtení Miloše Čermáka. Tak to byl přátelé zážitek, na který se nezapomíná... Kdo má Facebook, tak může kouknout sem: 

https://www.facebook.com/#!/photo.php?fbid=1752912302462&set=o.112026245521994&theater

No a pro toho, kdo ho nemá, sem zkopíruju aspoň článek, který jsem tam napsala. Proč bylo to setkání s panem Čermákem tak úžasné? Protože je móóóc chytrej a o čemkoliv začal povídat, tak mluvil zajímavě. A patří také do té kategorie lidí, kteří něco fakt umí a přitom zůstali normální a na nic si nehrají... Z toho pak potkáte blbce, který nic neumí a hraje si na mistra světa... To je potom neštěstí... Ale i to musíme přežít :)

A tady je ten text z Facebooku:

Novinář a spisovatel Miloš Čermák

dokázal, že je také výborným vypravěčem

Pokud si ve středečním podvečeru udělal někdo čas a přišel do Café Pierre ve Veselí nad Moravou, rozhodně nelitoval. Setkání s novinářem, spisovatelem, pedagogem a loňským držitelem Křišťálové Lupy Milošem Čermákem bylo úžasným zážitkem.

Na autorské čtení jeho knih, který napsal dlouhou řadu sice nakonec nedošlo, ale při besedě, trvající více než dvě hodiny, se rozhodně nikdo nenudil.

Roli moderátora se ujal Ivo Míček. Miloš Čermák dokázal na jakýkoliv dotaz zajímavě a poutavě odpovědět. Když se řeč například stočila na Facebook, posluchače upozornil, že je pro konkrétně pro novináře tato sociální síť úžasnou dílnou, kde mohou ihned vidět reakce čtenářů. Podle jeho mínění proto není nutné na něj nadávat, nebo ho rovnou zavrhovat. „Každý může mít Facebook takový, jaký ho chce mít a stýkat se tam pouze s lidmi, s nimiž chce.

Dále také porovnával elektronické zpravodajství s klasickými novinami.  O bulváru zase řekl, že je velmi těžké ho dělat. "Je to žánr sám o sobě. V zásadě to není nic patologického. Noviny se totiž musí prodávat. Nikdo nechce psát do šuplíku. Každý touží mít hodně čtenářů," upozornil.

Témat byla celá řada a o všech dokázal zajímavě vyprávět, že se nikomu z kavárny nechtělo ani odcházet. V téměř úplném závěru besedy Miloš Čermák přítomným připomněl, že novináři svou práci ve většině případů nedělají pouze proto, aby vydělávali peníze. Chtějí oslovit lidi, stát se součástí veřejné debaty a potřebují zpětnou vazbu čtenářů.

Kdo je Miloš Čermák?

V minulosti působil v Lidových novinách a časopisu Reflex. Je spoluautorem postmoderního komixu Hana a Hana. Pro Českou televizi připravoval například pořady Zavináč, Bez obalu, Letem světem. Od roku 2001 je členem katedry žurnalistiky FSV UK. Vystudoval kybernetiku na elektronické fakultě ČVUT. Jeho praprastrýcem byl známý americký podnikatel a někdejší starosta Chicaga Antonín Čermák.

Dvaačtyřicetiletý Miloš Čermák napsal mnoho knih. První vyšla v roce 1991 a jmenovala se Klec na policajta (1991). Naposledy byly v roce 2010 vydány Krutopřísné povídky – Lži o českých politicích (2010). V roce 2010 získal první místo – Osobnost roku, Křišťálová Lupa.

 Knihy

Krutopřísné povídky -- "Lži "o českých politicích (Mladá Fronta, 2010)

Nikomu to neříkejte (rozšířené, 2. vydání, Extra Média, 2007)

Hana a Hana: Wow! (Extra Média, 2008)

Nikomu to neříkejte (Vydáno vlastním nákladem - Lulu.com, 2007)

Hana a Hana : ty kráso (BB/art, 2007)

Kdyby sólokapři měli křídla, aneb, Proč nás novináře nikdo nemá rád (Nakladatelství Lidové noviny, 2006)

Nemachruj, ta holka je nakreslená!, aneb, Únos z komiksu Hana a Hana (BB/art, 2006)

Hana a Hana : ty vogo (BB/art, 2005)

Hana a Hana : ty jo (BB/art, 2004)

100 (dalších) tipů pro pozoruhodný Internet (Academia, 2001)

Jak se skáče na špek (Academia, 2001)

100 fíglů a tipů pro Internet (Academia, 2001)

Internet snadno a rychle (Atlas.cz, 2001)

Souběžný portrét : Václav Klaus, Miloš Zeman (První Nakladatelství Knihcentrum, 1998)

Klaus je mrtev, ať žije Klaus : pohled do zákulisí vysoké politiky (Duel, 1997)

Nanebevzetí Karla Kryla (Academia, 1997)

Pravděpodobné vzdálenosti: Rozhovor s Jaroslavem Hutkou (Academia, 1999)

Jak chutnají peníze : (nenápadný půvab českých milionářů)(Exact Publishing, 1995)

Půlkacíř: Rozhovor s Karlem Krylem (Academia, 1993)

Povolání: Děvka (Rozmluvy, 1992)

Klec na policajta (Rozmluvy, 1991)