Vzpomínání na zemřelé, web zdarma a jiné....

Když jsem si tento web zřizovala, tak jsem se nechala naivně nalákat na reklamu, že je zdarma. Dnes už vím, že zdarma sice je, ale má spoustu omezení... Záhy jsem zjistila, že co se týče fotek, tak je kapacita webu značně omezená... Mohu sem nasázet fotky jen do výše 100 MB. Jakmile naplním tuto kapacitu, tak už web prostě nic nebere. Pokud chci přidat něco nového, musím smazat ty staré. S tímto faktem jsem se smířila už dávno. Teď jsem ale objevila další omezení... Za měsíc může být přeneseno pouze 1 GB dat... Jakmile sem najíždí více lidí, a že řady čtenářů těchto stránek rostou geometrickou řadou, tak už sem nevysázím ani písmenko...

To byl také důvod, proč se tu poslední dny v měsíci neobjevila žádná aktualizace. Prostě jsem se sem nemohla dostat, protože čtenáři si stáhli víc než 1 GB materiálů... Ach jo... Jediná cesta byla, že začnu za tento web platit a další nabídka byla, že tady povolím Webnode reklamu. Nechala jsem se zlákat tou reklamou. Jakmile se ovšem minulý týden spustila, tak jsem myslela, že mne trefí šlak... Mimo jiné se na mých stránkách nabízely nějaké ženy k prodeji a já nevím, co ještě... Okamžitě jsem psala administrátorovi, aby tu hrůzu stopnul. Naštěstí tak učinil... Jinak bych ty stránky asi musela zlikvidovat. Tolik na vysvětlenou...     Svátkem Všech svatých nám začaly "Dušičky", kdy se dává celá republika do pohybu, aby navštívila hroby svých blízkých. Pár fotek z dnešní pobožnosti na blatnickém hřbitově je tady: www.antoninek.cz/?topic=vzpominame-na-zemrele  Kromě toho jsem na stránky Antonínku dala také zamyšlení k, které napsal ke slavnosti Všech svatých a Vzpomínce na všechny věrné zemřelé P. Jaroslav Brož, Th.D. S.S.L., kanovník Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě. Je to zajímavé, tak proto....

Jinak se mne v poslední době lidé stále ptají: "Tak co?" Proč? Zajímají se, jestli už mám práci, nebo sedím stále doma nezaměstnaná. Takže pro všechny zvědavé: Práci zatím nemám a s každým dalším dnem bez práce jsem nervóznější a nervóznější... Ne, že bych neměla co dělat, protože aktualizuji kromě tohoto webu a stránek Antonínku také web města Veselí nad Moravou www.veseli-nad-moravou.cz  a dávám dohromady Veselské listy, takže se fakt nenudím. Horší ale je, že to není na uživení... Kdybyste tedy někdo o něčem věděli, dejte mně vědět...

Kromě toho jezdím od září každých čtrnáct dnů do Brna, kde dělám kurz "Duchovní doprovázení nemocných." Už mám za sebou i praxi. Po návštěvě jedné LDN jsem se ještě více utvrdila v tom, jak moc je tato služba potřebná. Někdy o tom napíšu víc. I o "bezva" cestování ve vlaku.

Ať mně někdo neříká, jak si nemůže České dráhy vynachválit, jak je to super doprava téměř bez zpoždění... Ha, ha, ha... To může zřejmě tvrdit jen někdo, kdo jezdí převážně Pendolinem... Přála bych mu zažít trať Veselí nad Moravou - Brno a zpět... 

Nedávno jsme v sobotu ráno stáli téměř hodinu pár stovek před brněnským nádražím, protože prý snad nešla přehodit výhybka... Je téměř zcela běžné, že z Veselí odjíždíme s pětiminutovým zpožděním... Na druhé straně je fakt, že je bezva jezdit vlakem. Můžu si totiž za jízdy číst nebo spát, což za volantem auta nepřipadá v úvahu... Jsou to ale někdy neskutečné zážitky.

Zrovna tuto sobotu si naproti mě v Kyjově sedl pán, který zabral dvě sedadla. Neskutečně smrděl, že jsem si musela v Blažovicích dát k nosu kapesník. Nakonec jsem to nevydržela a pustila jednu mladou maminku s dítětem sednout, protože byl vlak narvaný. Moc dobře jsem ale věděla, že to nebyl z mé strany žádný akt milosrdenství. Už jsem prostě nemohla dýchat. V narvaném vagonu bylo asi čtyřicet stupňů a do toho ten neskutečný puch. Prodrala jsem se na druhou stranu vozu až do předsíně, kde se nastupuje. Dvě maminky s malými dětmi nechápaly, proč tam jdu, když nevystupuji. Té těhotné jsem řekla, že přestože nejsem těhotná, málem jsem se tam pozvracela... To je jen pár perliček z vlaku. O to se snad ani nedalo nepodělit...

Všechny zdravím a přeji Vám jen vše dobré Lenka