Vzkaz těm, kdo často upadají do smutku a nechávají se jím ničit...

26.11.2013 21:35

Na Facebooku se každý den promele spousta názorů. Někdy jde o blbosti, srandičky, zajímavosti, věci vážné i nevážné... Dnes jsem tam objevila tuto báseň, kterou by si měli vrýt do paměti všichni, co upadají často do smutku. Ať už ke svým smutkům mají důvod nebo ne. Ta báseň je důležitá pro všechny, protože jim může pomoct. Napsal ji malý chlapec v koncentračním táboře. Alespoň tak to bylo uvedeno na Facebooku. Neověřila jsem si, jestli je to pravda. Svým způsobem je ale jedno, kdo ji napsal, protože je i tak velmi pravdivá. Pokud ji ale skutečně napsal chlapec uprostřed hrůz koncentráku, tak o to mají její slova větší cenu a dopad... Tady je:

"Od zítřka budu smutný, až od zítřka.
Ale dnes se budu radovat.
Proč mám být smutný, proč?
Protože fouká vítr?
Proč bych měl dnes být smutný kvůli tomu,...
co bude zítra?
Možná, že zítra bude pěkně,
možná bude jasné nebe.
Možná, že zítra zase zasvitne slunce.
A potom nebudu mít žádný důvod,
abych byl smutný.
Od zítřka budu smutný, až od zítřka.
Ale dnes, dnes se budu radovat,
a každému trpkému dni řeknu:
Až od zítřka budu smutný.
Dnes ne."


Báseň z roku 1941 napsaná chlapcem
uvězněným v koncentračním táboře
 
Sobě i všem čtenářům a návštěvníkům těchto stránek doopravdy ze srdce přeji, aby se nám to dařilo... Co? No přece naplňovat ono rozhodnutí, že smutný (-á) budu až od zítřka... Ať se děje, co se děje... Od zítřka... Dnes ještě ne.... Lenka

—————

Zpět