Výborná přednáška biskupa Malého a kázání P. Slavíka

13.07.2014 09:51

Po Národní pouti na Velehradě si udělal biskup Václav Malý čas a navštívil opět Blatnici pod Svatým Antonínkem. Přijal pozvání místní pobočky Křesťanské akademie. Kdo na jeho přednášku o současné společnosti a církvi nepřišel, může jen litovat. Byla doopravdy skvělá a dlouho jsem nic tak dobrého neslyšela...

Mluvil třeba o tom, jak za minulého režimu soudruzi nechtěli, aby se lidé shromažďovali. Dnes tomu nikdo nebude bránit, ale rozvrstvená společnost tvoří uzavřené skupiny a lidé se schází velmi minimálně. V církvi tomu tak ale není. Tam se vzájemně setkávají všechny generace a také bez ohledu na vzdělání a společenské postavení. V tom vidí velké pozitivum - velký potenciál církve.

Dále také mluvil o tom, že moderní technologie vedou k zakrňování smyslů, kladou velký důraz na to, co vidíme. Neumíme se už setkávat, vzájemně si povídat a naslouchat si... Komunikujeme přes počítače. Když ale člověk dojde ale do kostela, tak tam má díky kázání i naslouchání, vnímání očima - výzdoba, obrazy, sochy... i třeba čich - vůně kadidla...  Kvůli moderním technologiím zakrňuje paměť - ťukneme a vše se nám objeví na obrazovce, nic si nemusíme pamatovat... Je třeba vytvářet společnost, kde se ještě hovoří, komunikuje, naslouchá. A právě prostředí církve je založeno na setkávání a v tom vidí pro budoucnost velkou devizu.

Dále biskup Malý hovořil o tom, jak je dnes snaha vytěsnit smrt z našich životů. Dělat, chovat se tak, že vlastně ani neexistuje, což je samozřejmě špatně, protože máme žít s myšlenkou, že jednou zemřeme... Chybí přirozené přijetí smrti...

Dále řekl, že není příznivcem církevních mega akcí, kde se jakoby říká: "Jsme tady a podívejte se, kolik nás je..." Vsází spíše na menší skupiny věřících, modlitební skupiny, kde mohou lidé zažít něco duchovního, protože je mnoho lidí, kteří se dnes ptají po smyslu života. Mnoho agresivity vyplývá z toho, že lidé nejsou přijímáni. Přijetí i to, že s druhými komunikujete a nasloucháte mu, je velmi důležité...

Na závěr byl prostor na otázky návštěvníků. Mimo jiné padl dotaz, jak předat víru dál? Dle biskupa Malého je nutné ukázat, kdo to byl Ježíš, jakou dává člověku šanci, důvěru...  Biskup prozradil, že on sám vždy začíná v komunikaci s hledajícími od Ježíše, kdy se jim snaží vysvětlit, co pro něj Ježíš znamená...  Dle Malého mělo být i při velehradské pouti více ukazováno na Ježíše a ne na Cyrila a Metoděje...

Po Národní pouti na Velehradě vyšel zajímavý rozhovor s biskupem Malým také zde

Dnes končí Katolická charismatická konference v Brně. Od středy se zde vystřídala celá řada kazatelů i přednášejících. Hodně silné bylo včerejší kázání P. Michaela Slavíka, který stál před dlouhými lety u zrodu charismatické obnovy v naší zemi. 

Svou sobotní promluvu P. Slavík postavil na příběhu:

U ostrova ztroskotala loď a zachránila se skupina lidí. Usadili se tam, vzájemně si pomáhali, slavili a děkovali Bohu za to, že je zachránil. Pokud tam občas ztroskotala nějaká další loď, tak ztroskotancům pomáhali, ujímali se jich, hostili je... Obyvatelé ostrova se na ně nejdřív dívali s nedůvěrou, protože se chovali jinak, ale časem je začali brát, protože přece pomáhali druhým a nedělali nic špatného...Původní ztroskotanci se časem skamarádili s guvernérem ostrova a pak si řekli, že by pro ty své ztroskotance měli postavit nějakou pěknou klubovnu, kde je budou přijímat, aby se pořád nescházeli v těch svých chatrčích.. .A tak postavili klubovnu, kde se scházeli při výročních schůzích, navrhli si logo a najednou měli spoustu jiné práce, takže když tam jednoho dne ztroskotala loď a nikdo už nešel nikoho zachraňovat...

"Nežijeme v církvi už jen v jakémsi klubu, kde nám jde jen o to logo a posezení u kafíčka?," položil Slavík účastníkům mše svaté otázku. "Jsme ochotni dopustit, aby o nás druzí řekli, že jsme Belzebub? Já znám jednoho člověka, kterého tak nazývají. Je to papež František. Když zadáte na internetu jeho jméno do vyhledávače, tak vám vyběhne spousta odkazů: Papež František - falešný papež.

Když Belzebubem nazvali našeho Pána, tak se tak musím nechat nazvat i já. Pokud chceme žít v Kristu, musíme žít i toto riziko, neomezovat Ducha svatého a nenasazovat mu náhubek. To řekl papež František. Papež nám připomíná to, co je základ charismatické obnovy a to je adorování Boha. Toto je základ pro evangelizaci.

Izajáš: ...I řekl jsem: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů.“

Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře,

dotkl se mých úst a řekl: „Hle, toto se dotklo tvých rtů, tvá vina je odňata a tvůj hřích je usmířen.“

Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: „Koho pošlu a kdo nám půjde?“ I řekl jsem: „Hle, zde jsem, pošli mne!“

Je tedy třeba: Adorace, očišťování, nechat se poslat a evangelizace," upozornil Slavík.

Křest v Duchu svatém je specifická milost, které nesmím dávat náhubek. Musím se jí vystavovat, z ní žít a předávat druhým. 

Máme být svobodní, ale závislí na Duchu svatém. Máme mít tutéž svobodu jako apoštolové o letnicích. Musíme se každý zamyslet, kde dáváme Duchu svatému ve svém životě náhubek. To je pro nás výzva, abychom nezaparkovali na svých výročních schůzích - konferencích... Musíme jít dál. Nebojte se vykročit a jít dál. Být s Bohem a nebát se," ukončil promluvu P. Slavík...

 

—————

Zpět