Svatba, scholy, vernisáž a mračna komárů

Včera jsem vyrazila před desátou na svatbu a domů se vrátila po více než osmi hodinách. Je pravda, že jsem si mezitím odskočila domů na oběd, zkopírovat fotky a napíchnout alespoň na chvilku do elektriky všechny baterky. Potom jsme se svatbou vyrazili fotit exteriéry. To jsem ještě ovšem nevěděla, co za hrůzu nás čeká. Varováním měl být ale už Antonínek! Před obřadem i po jeho konci jsme tam něco nafotili venku. Rozhodně jsme nemohli pracovat v klidu, protože nás neustále obtěžovali komáři.

To, co nás ovšem čekalo v zámeckém parku ve Veselí nad Moravou, předčilo i ty nejhorší představy. Odpoledne bylo teplo, přesto jsem byla šťastná jako blecha, že mám svou oblíbenou černou bundu, kterou jsem vedro-nevedro brzy zapnula až ke krku. Velice spolehlivě mě totiž chránila před krvežíznivými sosáky komárů... Hůř na tom ovšem byla nevěsta... Tu nechránilo nic. Jakmile jsme se zastavili, tak na odhalená ramena, krk, ruce a obližej útočila celá hejna komárů. Řidič proto po pár minutách vyrazil do Billy koupit repelent. Jakmile se ženich s nevěstou nastříkali, tak měli chvilku pokoj a mohli jsme fotit. Ke konci už ovšem postřik přestal účinkovat. Já jsem zdárně odolávala, ale nakonec jsem si obličej a ruce nastříkala také. Výsledek byl takový, že komáři dál bodali a sáli mou krev a mě začala z toho smradu z postřiku bolet hlava. Nakonec jsme focení nějak zvládli, ale musím přiznat, že jsem něco podobného za třináct let focení nezažila. Bylo to jako v hororu.

Z parku jsem zamířila v pozdním odpoledni znovu na Antonínek, kde bylo setkání schol veselského děkanátu. Tam bylo nádherně! Modrá obloha a na ní slunce a k tomu pěkné písničky... Super to tam bylo!!! Komáři sice nechyběli ani na kopci, ale proti té hrůze zámeckého parku to byla procházka růžovým sadem... Kdo by chtěl vidět alespoň kousíček, jaká na Antonínku panovala atmosféra, může nakouknout sem: https://www.youtube.com/watch?v=NsXAHR4EKGE

A tady se představuje blatnická schola, z které přímo zářila radost. Jednoduše bylo cítit a vidět, že všichni členové zpívají s chutí, a že jsou kromě toho také dobrá parta - navzdory velkým věkovým rozdílům.... Zde je odkaz: 

https://www.youtube.com/watch?v=arbpMjKTwEQ&feature=channel

Vím, že to video není dobře "sešmiknuté" (no je prostě úplně blbě sešmiknuté-nesešmiknuté..), ale berte to tak, že se vše za chodu učím, že jsem samouk a navíc tyto věci dělám zadarmo... Včera jsem s tím končila více než  hodinu po půlnoci... No řekněte, kdo by to za ty "prachy" dělal??? :D Příště to snad bude lepší!

Možná už film, který jsem natočila dnes v Blatničce, kde byla v Tradicích Slovácka vernisáž věnovaná tkaní a horňácké výšivce. Je to moc krásná výstava! Pokud bude tak hnusně jako dnes, tak se tam určitě vydejte! Potrvá až do konce letních prázdnin. Dnes bylo výhodou, že na vernisáži hrála cimbálová muzika Petra Mičky a byl přítomný také autor výstavy Miroslav Urban z Malé Vrbky, který dokázal o svém umění velmi poutavě povídat. Vyučil se totiž za totality tkalcem a několik let se živil pod Ústavem lidové umělecké výroby. Nyní je vedoucím obchodu v Malé Vrbce, ale tkaní zůstalo jeho velkou láskou a koníčkem. Věnuje se mu ovšem hlavně v zimě, kdy je, jak sám říká, více času. Tkát už umí i jeho desetiletý syn Petr... Na celé věci je pro mě nejzajímavější skutečnost, že jsem do minulého týdne o panu Urbančíkovi vůbec nikdy neslyšela. Je to hodně divné, protože za ty roky mám region Horňácka, Veselska a Strážnicka zmapovaný jako málokdo. No a vidíte! Přesto se najednou může objevit úžasný chlapík, o němž jsem neměla tušení, že existuje...

Tady najdete z vernisáže krátký dokument: 

https://www.youtube.com/watch?v=w-84W-hB84s

No a nakonec mně nezbývá nic jiného než všem návštěvníkům těchto pidistránek popřát krásný letní týden plný setkání s úžasnými a milými lidmi. Jinak mám chuť zvolat, že toto je prapodivný způsob léta.... Že by nám tak s počasím zatočila ta bezva sopka na Islandu??? Možné je všechno... Každopádně škaredá a chladná léta bývala už i za mládí našich prababiček... Nenechme se tím otrávit a radujme se třeba z toho, že není vedro a tedy se nepotíme a dobře se nám dýchá :) No a na ty mizerné komáry se snažte nemyslet. Někdy je to ovšem těžké, když slyšíte: bzzzzzzzz...... :)

Všechny zdravím a přeji jen vše dobré! Lenka