Sametová revoluce...

17.11.2008 23:11

Už jen minuty zbývají do konce dne, kdy si většina národa připomínala devatenáct let od svržení komunismu v zemi. Bylo zajímavé vrátit se prostřednictvím filmových dokumentů do těchto dnů. Zároveň ale muselo být každému soudnému člověku hodně smutno. Pouhých devatenáct let po revoluci nám republika opět nebezpečně zrudla. Lidé našeho národa mají krátkou paměť. Zapomněli na to, jak se zde žilo? Mnozí remcalové dnes argumentují slovy, že je jim jedno, že se dnes může svobodně cestovat, protože oni stejně na nějaké cestování nemají peníze... Jsou to ale kecy! Vůbec nemají pravdu! Dnes mohou létat po celé Evropě i za pár korun! Je k tomu ovšem zapotřebí něco vědět, vyznat se... Pokud si umí vyhledat lety s dostatečným předstihem, tak skutečně mohou cestovat za babku.. Ještě je ale také vhodné domluvit se nějakým jazykem, aby se dotyční v cizí zemi mohli bez problémů pohybovat.. A za tím se samozřejmě skrývá kus práce na sobě samém... A dalo by se tak pokračovat dál a dál... Srovnávat ceny za komunistů s cenami dnes. Samozřejmě s přepočtem na vydělané peníze... Lidi, probuďte se! I za komunistů byli bohatí a chudí!

Mně to připadne, že většina národa chce být prostě jen součástí jakéhosi stáda, kterému někdo zavelí, práskne bičem a ovečky poběží naordinovaným směrem... V demokracii je to ale krapet jinak... Docela je mně z toho všeho na nic... Jedno vím ale jistě. Za komunistů bych se určitě nemohla stát novinářkou. Nemohla bych dělat řemeslo, které tak miluji. Měla jsem sestru v Rakousku a to byla hodně černá kaňka na kádrovém posudku... A tak jsem šla dnes do kostela na mši svatou poděkovat Bohu za devatenáct let svobody. Když pak na závěr zaznělo celým chrámem: "Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha! Kriste, eleison. Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě, nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave! Kriste, eleison. Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi, utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václavae! Kriste eleison....", tak se mně draly slzy do očí a mráz běhal po zádech....

17. listopadu přeje dobrou noc všem, kdo s láskou nevzpomínají na rudé včerejšky.... Lenka Fojtíková

—————

Zpět