Pracovní neděle...

To zas byl den... Bych si mohla říct... No byl docela náročný... Nejdříve jsem fotila ráno děti, které se připravují na první svaté přijímání. Přistoupí k němu letos v květnu. Fotky a pár slov k nim jsou zde Hned poté, co jsem vše naházela na web, jsem skočila do auta a uháněla směr Hluk, kde byl na tvrzi druhý ročník Koštu zelé...

Podle loňské návštěvnosti jsem věděla, že tam musím být na třináct hodin, kdy košt začínal. Už předem mně bylo také jasné, že tam budu trčet až do pěti odpoledne, protože jsem chtěla počkat na vítěze... Čas jsem si ale zkrátila rozhovory s třemi velmi zajímavými lidmi. Povídání o nich se objeví v květnovém čísle časopisu Krajem svatého Antonínka. Jen prozradím, že nejmladší je teprve patnáct a nejstaršímu z oné trojice letos bude sedmaosmdesát. Navzdory věku jsou všichni nesmírně akční a zajímaví.

Nakonec jsem se z Hluku vrátila až v šest večer, protože hlavní pořadatel Tonda Vrba všem téměř hodinu tvrdil, že se čeká na vítěze. Antony hlásil, že je vítěz už jen kousek před Hlukem - u Babí hory, aby nakonec onoho vítěze vytočil mobilem, pustil rozhovor do mikrofonu a vítěz Koštu zelé - Martin Kománek z Velké nad Veličkou Tondovi přes mikrofon zaplněného sálu řekl, že nepřijede, protože cosi slaví... Jen mně doposud mozek nebere, proč nám Tony tak dlouho tvrdil, že je vítěz na cestě... Kdybych to věděla hned, tak jsem mohla být minimálně o hodinu dříve doma... Ach jo... Jinak měl Tonda můj obdiv. Nejen, že byl hlavní organizátor celé akce, navíc stíhal celé odpoledne poutavě moderovat, dělal rozhovory se zajímavými lidmi, vše dokumentoval kamerou a také fotil. O Koštu zelé, který byl, co se týče počtu vzorků, opět rekordní, píši více zde

Všechny zdravím a přeji klidný pracovní týden bez zbytečných nerváků... Lenka