Pár myšlenek z přednášek otce Eliase Velly

Pro ty, kdo se nedostali na seminář otce Eliase Velly, který má nyní v Želivu, přináším k připomenutí pár myšlenek, které tady zazněly....

O utrpení....

Utrpení nepochází od Boha. Často je důsledkem mého hříchu - onemocním, protože kouřím, nejím střídmě, beru drogy, žiji promiskuitně.. Příčiny utrpení ale mohou být i jiné. Od Boha pochází utrpení jen ve výjimečných případech - např. stigmata P. Pia byla od Boha a působila otci Piovi utrpení.

Přestože tedy utrpení nepochází od Boha, Bůh ho využívá, aby z něj vytěžil něco dobrého. Utrpení mne může zničit, nebo mohu díky jemu vyzrát. Pokud dovolím, aby mne drtilo, tak mě může zničit. Jsem naštvaný na Boha, na utrpení samotné a spáchám sebevraždu.

Každý z nás pochází nějakým utrpením. Někdo víc, někdo méně. Pokud prožívám vnitřní utrpení s odporem a vzdorem proti Bohu, pak se veškerá energie z utrpení ztrácí bez užitku. Utrpení mne může zničit, nebo učinit silnějším. Když trpím, tak se ptám, proč se to děje. Svatý Pavel to nazývá tajemstvím spravedlnosti, tajemstvím zla, protože zlo je tajemství. Často, když se snažím najít odpověď na utrpení, nenalézám ji, protože žádná odpověď není uspokojující.

I když utrpení nemá odpověď, má řešení. Ukazuje nám ho Ježíš. Když visel na kříži, cítil se opuštěný a volal: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?" Víme, že mu Bůh na jeho volání neodpověděl, proto tajemství utrpení zůstává tajemstvím. Ježíš na to ale našel řešení: "Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha..."

Toto je řešení i pro nás. Své utrpení vložím do Ježíšových rukou. Místo, abych byl naštvaný na Boha, ztrácel víru, přestal chodit do kostela, jak to dělají mnozí, což je pak přivede ke zničení. V utrpení nejsem sám. Trpím spolu s Ježíšem, který se mnou pláče.

Bůh nechce utrpení, ale častokrát ho dovoluje. Za tímto utrpením se pak může skrývat Boží plán, který je pro nás ten nejlepší. Bůh se mnou trpí a stará se o mne, protože ví, že je to utrpení k mému dobru. Častokrát máme na Boha hněv aniž bychom si uvědomovali, že nás vlastně Bůh zachraňuje. Utrpení vykupuje. Mé utrpení způsobuje, že rostu a uzrávám. Neznamená to, že bychom vyhledávali utrpení, protože ono samo přijde a bude klepat na naše dveře. Přes veškerou naši snahu zůstane realitou.

O učednictví...

Ježíšův učedník potřebuje tři věci: živé Boží slovo, Eucharistii a Ducha svatého.

Bůh ale není povinen k nám mluvit skrze Boží slovo. Může k nám promlouvat také skrze životní situace, naši osobní modlitbu či bratry i sestry. Když ale čteme Boží slovo, působí v nás, i když si ho neuchováváme ve své mysli. Působí v našem srdci a proměňuje nás. Bible je manuálem našeho života. Ježíš skrze evangelium i dnes uzdravuje a působí. To není jen zaznamenání něčeho, co se stalo v dávné historii.

O modlitbě...

Bůh slyší všechny naše modlitby. Nedá nám ale vše, oč prosíme, protože ví, co je pro nás nejlepší. A to nejsou vždy ty věci, o něž prosíme... Některé modlitby vyslyší také z našeho pohledu se zpožděním, protože Jeho čas není náš čas... Ví, kdy co máme dostat. Je to stejné, jako když dítě prosí matku, že má hlad: "Mami, mám hlad. Dej mně žvýkačku!" Matka dá dítěti najíst, ale nedá mu žvýkačku....