O jednom nečekaném vánočním dárku

Vánoce se blíží, a tak jsem si při balení dárků vzpomněla na Vánoce před sedmatřiceti lety, kdy jsme žili v době hluboké totality... Sehnat zajímavé a krásné dárky pod stromeček nebylo jen tak... Pamětníci by o tom mohli vyprávět... Někteří si to ale už pamatovat nechtějí, protože všechno špatné ze své paměti vytěsnili a nechali si tam jen ty pěkné vzpomínky...

Pro ty, kdo v té době ale nežili, jen připomenu, že na Vánoce v tehdejším Československu snad nebylo rodiny, která by neměla pomeranče, mandarinky a banány. Před Vánocemi se přece jen dalo toto jinak podpultové, tropické ovoce sehnat lépe než přes rok. Maminky na to vystály fronty, aby děti alespoň jednou za rok měly i takovou dobrotu, jako jsou pomeranče :-) Těžko uvěřitelné, ale byl to fakt... Také na knihy kvalitních autorů se stály každý čtvrtek, kdy vycházely, nekonečné řady, čemuž by dnes asi také jen těžko někdo uvěřil..

Ulice měst nebyly zdaleka tak nasvícené nejrůznějšími ozdobami, jak jsme zvyklí dnes... Byla to prostě taková šedivá doba, i když na druhou stranu se musí přiznat, že sněhu tehdy bývalo mnohem víc než je dnes...  No a proč to všechno píšu? Jen pro objasnění doby, kdy jsme s mamkou a taťkou dostali vánoční balík od mé starší sestry, která už v té době bydlela v Rakousku.

A proč mi udělal tento balík takovou radost a asi na něj níkdy nezapomenu? Protože jsme ho vůbec nečekali! Sestra se do Vídně odstěhovala pár měsíců před Vánocemi a tehdy se se svým manželem rozhodně "nekoupali" v penězích. Žádný balík jsme proto nečekali a on přesto přišel. Dorazil přesně čtyřiadvacátého prosince. Tehdy se totiž balíky roznášely i o Štědrém dnu.

A co ukrýval? Zápaďácké věci, které byste tenkrát rozhodně nekoupili v žádném českém obchodě. To, co sestra poslala, jsme neviděla ani v tehdejším Tuzexu, kde se dalo nakupovat za západní měnu anebo tzv. bony. V balíku byly například speciální "štamprlata" s ovocem naloženým v alkoholu. Když se obsah snědl a vypil, tak poté našim zůstaly pěkné štamprličky na slivovičku. Celkem jich bylo šest. Dalším překvapením byl pro maminku vánoční ubrus ze speciálního materiálu, který se nemusel žehlit. Myslím, že ho maminka má ještě stále... No a já jsem od sestry dostala hit té doby! Papírovou bundu :-) Je to tak... Byla to bunda ze speciálního - pevného papíru, která se nedala prát, ale já v ní potom na jaře honila vodu a zpětně jsem se dozvěděla, že mi ji spousta holek záviděla. 

Když nad tím teď tak přemýšlím, nešlo o žádné "veledary", ale přesto udělaly obrovskou radost... Možná to bylo tím, že je sestra vybírala s velkou láskou.. A to Vám také všem přeji: Abyste dokázali vybírat dárky tak, že druhé potěší, i když nebudou za tisíce, a že se budete umět radovat i z maličkostí a především z toho, že můžete být s těmi, které máte rádi...

Všem přeji krásný zbytek adventní doby Lenka