Novodobí otroci...

Nedávno jsem se snad po roce setkala s kamarádkou. Dlouho jsme se neviděly a za tu dobu se stalo strašně moc věcí. Rozvedla se, zkrachovalo ji podnikání, je v exekuci, a tak si musela najít rychle novou práci. Má střední školu a přestože nikdy manuálně nepracovala, nastoupila do jedné nejmenované fabriky k pásu.

"Víš, minulý týden jsem měla padesát hodin přesčasů, což znamená, jako bych pracovala o týden víc. Děláme ranní, odpolední a noční směny. Musíme chodit do práce i o sobotách a nedělích. Za to vše jsem měla třináct tisíc čistého...," prozradila kámoška informaci, o kterých se v "lepších" společnostech nemluví... A začala prozrazovat další informace. "Práce není náročná. Dáš dvě součástky na stroj, scvikneš a další. Je to takový jednostranný pohyb. Než jsem si zvykla na neobvyklou zátěž, tak mne šíleně bolely ruce. Děcka mně je musely doma mazat a já měla co dělat, abych před nimi nebrečela bolestí. Nestěžuju si ale. Jsem ráda, že mám práci. Horší ale je, že na záchod můžeme jen po několika hodinách práce a máme na to pět minut. Když mám zpočátku menzes, tak se musím přebalovat každou hodinu. To by tady nepřipadalo v úvahu, proto jsem musela jít k doktorovi a ten mně napsal antikoncepci, i když žádného chlapa nemám. Prostě mi tím zastavil menstruaci a já ji teď nemám... Kvůli práci jsem si to prostě nemohla dovolit," svěřila se s lesknoucíma očima kámoška. "Že si tím ubližuju??? Že to není dobré pro mé zdraví??? To vím taky, ale co mám dělat," odpovídala na můj dotaz. U pásu nesmí mít ani jídlo a také neexistuje, že by se bavila se sousedkou nebo si dokonce do uší dovolila pouštět hudbu... Nic...

Když mně to tak všechno povídala, nesměla jsem myslet na to, že před pár lety byla na operaci s nádorem na mozku... Hlavou mi jen letělo, že toto je novodobá otrokářská práce. Zaměstnavatelé jsou přitom raz - dva hotoví... Nelíbí se ti? Tak běž! Za dveřmi stojí zástup nezaměstnaných, kteří rychle vzniklou díru zaplní... Jak se dostat ven z této pasti?

A do toho jedna "chytrá" hlava na facebooku píše, jak je výdělek okolo deseti tisíc hrubého bezva plat. Možná pro ty, kdo mají to štěstí, že jsou dva a dají své výdělky dohromady. Pokud někdo zůstane sám, tak je to hodně drsné z těchto peněz vyžít, když si člověk odečte náklady na dojíždění do práce, bydlení... A nejvíc mne dovede naštvat, když takové moudro o "bezva" platu napíše někdo z vyšších kruhů... Někdo, kdo si jezdí na exkluzivní dovolené třeba do sřední a jižní Afriky... To je potom rozumování někoho, kdo o skutečném životě kdesi ve spodních patrech společnosti nemá vůbec žádné potuchy...

A proč ona žena nezažádala o pomoc sociálku? Má smůlu... V jejich domě má stále trvalé bydliště i bývalý manžel a dospělý syn, který už dávno pracuje a žije někde docela jinde... To byl také důvod, proč jí vzali i přídavky na jedno nezletilé dítě, které vychovává sama... Taková je dnešní realita... 

Kdo ztratí práci a má nad čtyřicet, nebo dokonce nad padesát, tak se v podobné sociální pasti může ocitnout velice snadno. Sehnat dnes dobrou práci v tomto věku bez známých se totiž považuje za zázrak... A můžete být ve svém oboru, jak chcete dobří.. O to ve většině případů bohužel ani až tak nejde... Ona kámoška ostatně říkala, že většina jejich kolegyň u pásu jsou středoškolačky a mnohé mají i bakalářské a magisterské tituly...

Co nám všem na závěr popřát? Aby lidé, kteří chtějí pracovat, měli práci a dostali ji i alespoň trochu dobře zaplacenou...Jinak se doopravdy vracíme někam do časů otrokářů....