Mráz a loutky, které ožívají

Kam se člověk koukne, všude se píše o arktickém mraze, který vtrhl do naší země. Novináři nás upozorňují, že se rodí až kdesi za Uralem, že raději nemáme nos ani vystrkovat z domu atd., atd.... Myslím, že nejsem zase až takový pamětník, ale přece jen pamatuji, že mrzlo i za mého dětství  a mládí. Nikdy se s tím ale nenadělalo tolik cavyků a nepopsaly takové hromady papíru.

Lidi, co chcete? Vždyť je zima, tak prostě mrzne. Počítač mně ukazuje, že je ve Zlínském kraji 13 stupňů pod nulou. Řekla bych, že je to takový normální mráz, který byl i za našich praprapředků. Holt se musíme víc obléct, když chceme vyrazit ven. A pokud chceme mít doma teplo (a samozřejmě pokud na to máme i dost peněz...), tak prostě víc zatopit.

Krásně teplo včera bylo ve Fňukalově stavení ve Velké nad Veličkou. Dala jsem si tam dostaveníčko s několika zakládajícími členy sdružení Futra. U rozpálených kamen mně vyprávěli, jak se dali před lety dohromady a jak přišli ke starým loutkám, které nyní opravují. Právě Fňukalovo stavení se díky jejich bohulibé činnosti, kterou dělají jak jinak než zadarmo, proměnilo v loutkovou dílnu. Bylo tam s nimi dobře. Větší článek připravuji do časopisu Krajem svatého Antonínka, který vyjde počátkem března.

Co říct na závěr? Nenadávejte na zimu, udělejte si ve volné chvilce čas, běžte se ven vyzmrzat a potom si o to více užívejte teplo domova - třeba se sklenkou horkého čaje, svařáku či grogu.

Všechny zdravím a přeji, aby nám nikdy nezamrzla naše srdce mrazem nelásky.... Lenka