Priority

Dnešní ženy to nemají vůbec lehké. Pokud je neživí bohatý partner, musí v práci podávat špičkové výkony a mnohdy nemohou koukat na nějakou pracovní dobu. Případné přesčasy bere vedení firem obvykle jako nějakou samozřejmost. Po návratu domů pak musí být pro děti kamarádkou, skvělou kuchařkou i uklízečkou. Pokud tedy nemá dost peněz, aby si nějakou paní na úklid zaplatila. No a manžel či přítel, protože žijeme ve společnosti, kdy není „in“ být vdaná, pak zase očekává, že také zvládne na veřejnosti roli reprezentativní modelky a v posteli skvělé milenky.

Udržet si přitom alespoň trochu ucházející postavu i ve věku nad čtyřicet let, není žádná legrace. Chce to vyváženou stravu a pohyb. Kde na vše ale vzít čas a energii, když člověk přijde zničený z práce a doma ho čeká spousta dalších povinností? A tak se sama sebe ptám: Kdy má žena vyrazit do posilovny, projet se na kole, kolečkových bruslích či lyžích, když má vyprat, vyžehlit, uklidit a připravit hromady jídla mizejícího v hladových (a někdy jakoby bezedných) krcích?

Za posledních čtyřicet let se doba v mnohém hodně změnila. V šedesátých, sedmdesátých letech byly ženy nad čtyřicet už mnohdy babičkami a často tak i vypadaly. Nejen na vesnici byla doma jakousi uniformou zástěra, a když si žena na hlavu uvázala šátek, hned vypadala o dvacet let starší než měla ročník narození v občance. Dnes je tomu jinak. Rozdíl mezi venkovem a městem téměř zmizel. I na vesnici chodí ženy ve značkovém oblečení a dělají vše pro to, aby byly krásné co nejdéle. Vždyť není problém nasednout do auta a být za hodinku v nějakém hypermarketu nebo salonu krásy, kterých je jako hub po dešti. I ženy z vesnic týrají svá těla v posilovnách, na spinningu a relaxují při nejrůznějších masážích, které jim mají odbourat celulitidu a přebytečné tuky. Dámy, ruku na srdce – ať se snažíte, jak se snažíte, čas nezastavíte.

Změny, které přináší věk, musí prostě každý přijmout. A pak bychom si také měli položit otázku: Co je důležitější? Snažit se být krásná za každou cenu anebo být „jen“ dobrou mámou či babičkou? Děti a vnuci jednou budou jen těžko s láskou vzpomínat na to, že maminka a babička vypadaly dlouho fakt super, ale kvůli své snaze zastavit čas, jaksi neměly čas si s nimi popovídat, jen tak zablbnout, pohrát, číst knížku….  Když svým dětem a vnukům dáme to nejdražší co máme – svůj volný čas, je to ta nejlepší investice. Nejenže budou mít nač vzpomínat, ale určitě v sobě ponesou také kus dobra, které budou moct někomu dál předávat ….