Příliš mnoho práce...
15.05.2011 21:36Všechny zdravím. Jdu z práce do práce a nějak fakt nestíhám. Jsem ráda, že vždy přežiju každý den... Co jsem tady nebyla, tak jsem si odskočila do Koclířova u Svitav, kde byl otec Elias Vella také tam odhalovali sochu blahořečeného Jana Pavla II. Nejela jsem tam pracovně, ale nakonec si ode mne vzal fotku Katolický týdeník a také jsem napsala docela rozsáhlou zprávu pro Fatimský apoštolát.
V pátek jsme pak s Filipem vstávali už po druhé hodině ráno, abychom včas dojeli na Lití k Otmarovi Olivovi na Velehrad. Podařilo se nám tam dojet asi o tři až pět minut později, takže už bylo po modlitbě, což mne, která chodí všude hodně brzy, moooc naštvalo... Ale přesto to bylo zase moc pěkný....
Odkazy a články, které tady dnes zveřejňuji jsou za posledních pár dnů... Než jsem to sem všechno zkopírovala, tak jsem ani sama netušila, kolik jsem toho udělala... Kdo ví, jak se to dá dlouho vydržet...
Všechny zdravím a přeji Vám, abyste měli stále dost sil do každého dne... Lenka
Reportáž, kterou u Otmara Olivy natočila Česká televize, je zde:
A tady jsou fotky, co tam nafotil Filip:
https://www.facebook.com/#!/media/set/?set=a.155398567860695.38574.100001716589304
A já jsem olití napsala článek pro Katolický týdeník, který teď vyjde:
Oliva odléval první část zakázky pro Trnavu
Je pátek před třetí hodinou ráno. Většina lidí je ještě ponořena do hlubokého spánku. Přesto se k jednomu z domů, stojících nedaleko velehradské baziliky, sjíždějí auta s poznávacími značkami hned několika krajů.
V tom domě bydlí se svou ženou Olgou a dětmi známý sochař Otmar Oliva. Do jeho dílny se pomalu trousí přátelé a pomocníci. Příchozí se zdraví. Z vřelých objetí je naprosto jasné, že jsou přátelé a mají se rádi. Mezi hosty je i trnavský arcibiskup Jan Bezák. Přesně ve tři hodiny se všichni scházejí ve slévárně. Před zapálením ohně dostává slovo arcibiskup, který se modlí a dává nastávajícímu dílu požehnání.
„Velmi mě zaujalo Otmarovo dílo na Svaté Hoře u Příbrami. Je to skvostná práce. Jeho umění odpovídá všem parametrům umění a nadčasové krásy. Každý, kdo se na to podívá, ví, že to dělal Otmar Oliva. To je také důležité, protože je to taková stopa jednoho velmi moudrého člověka. V Trnavě mám na starosti katedrálu. Chci, aby byla krásná i v současnosti,“ zdůvodnil výběr umělce arcibiskup Bezák.
Otmar Oliva si v trnavské katedrále Jana Křtitele splní hned několik snů. V nové kamenné podlaze presbytáře umístí dvanáct bronzových hvězd. V šesti z nich budou okolo oltáře zasazeny svícny, v nichž budou vysoké svíce.
Mimo jiné i tyto hvězdy umělec nyní odléval. Další dvě lití budou následovat v září. Součástí zakázky je i nový ambon a křtitelnice. V příštím roce ho pak čeká práce na oltáři. Ten bude mít tři nohy, coby symbol Svaté Trojice. Dále vyrobí také monstranci, kříž na oltář a biskupskou berlu.
„Vždy jsem toužil, abych mohl přímo ze stropu lodi spustit nad oltář věčné světlo. V Trnavě mně to dovolili, za což jsem moc rád,“ pochvaloval si spolupráci se slovenskou stranou umělec.
Kromě zakázky pro trnavskou katedrálu, na které bude pracovat tři roky, odléval Oliva také pamětní desku na kapli svatého Antonína na Blatnické hoře. Bude věnována upomínce 150. výročí narození malíře Joži Uprky. Jeho obrazy totiž toto poutní místo proslavily doma i ve světě.
Lenka Fojtíková
No a tady jsou odkazy, na čem jsem pracovala o víkendu:
Břišní tanečnice v Uherském Ostrohu:
https://www.ostrozsko.cz/aktuality/18384/
Burza krojových součástí v Ostrožské Nové Vsi:
https://www.ostrozsko.cz/aktuality/18385/
Soutěž verbířů v Lipově:
https://www.ostrozsko.cz/aktuality/18389/ Kinder
show v Blatnici:
https://www.ostrozsko.cz/aktuality/18390/
Valná hromada Matice svatoantonínské v Ostrožské Lhotě:
https://www.ostrozsko.cz/aktuality/18391/
A abych se náhodou nenudila, tak tady jsou odkazy na aktualizace, které jsem dělala na webu Náš Zlín:
https://ceskydomov.cz/zlin/clanek/brisni-tanecnice-absolvovaly-narocny-vikend
https://ceskydomov.cz/zlin/clanek/rallysprint-kopna-vyhral-odlozilik-bronz-patri-tarabusovi
Myslíte si, že to může všechno zvládnout jeden člověk? Já si občas říkám, že nemůže... Je ale pravda, že něco mně fotil Filip a na Zlín jsem také dostala nějaké fotky. Na druhé straně jsem to ale musela vše nasázet, což dá také spoustu práce...
Tolik na vysvětlenou, proč to tady zase až tak moc neaktualizuji... Zase taková nadčlověk nejsem...
Jo a ještě jsem psala také tiskovou zprávu pro Kyjovánek, který se chystá na Taiwan. Ta je tady:
Tisková zpráva 11. 5. 2011-05-11
Kyjovánek poletí do dalekého Taiwanu
Německo, Itálie, Slovensko, Srbsko, Rusko, Francie, Chorvatsko a nyní i Taiwan! Myslíte si, že je to slogan nějaké cestovní kanceláře? Tak to se moc pletete. Ve všech jmenovaných zemích už vystupoval dětský folklorní soubor Kyjovanem. V červenci bude svým uměním těšit diváky v dalekém Taiwanu.
Přísný výběr
„Máme obrovskou radost. Nominovala nás Česká sekce CIOFF na základě úspěšného účinkování na celostátních přehlídkách dětských folklorních souborů a úspěšné reprezentaci na CIOFF festivalech. To ale nestačilo. Museli jsme organizátorům poslat informace o souboru i DVD. O tom, že nás vybrali jsme se dozvěděli teprve na přelomu března a dubna,“ prozrazuje umělecká vedoucí souboru Hana Vašulková z Kyjova.
Právě z její iniciativy před třinácti lety Kyjovanem vznikl. Do Taiwanu se vydá mnozí z těch, kdo stáli u zrodu souboru. „Někteří do něj začali chodit, když jim byly pouhé dva roky,“ připomíná Hana Vašulková.
Vlastní cimbálovka
Za dobu své existence při souboru vznikla také cimbálová muzika. Většina muzikantů přitom vzešla z tanečníků. Dodnes platí, že některá děvčata chvilku hrají a mezitím i tančí. Do Taiwanu se počátkem července vydá jedenadvacet dětí ve věku od deseti do patnácti let. Převahu budou mít ti starší. Samozřejmě, že pojede i muzika.
Festival je velký zážitek
V minulosti už na Taiwanu vystupoval Hradišťánek z Uherského Hradiště a Ostravička z Frýdku Místku. „Snažíme se vždy vybrat soubory, které skutečně něco umí a jsou zárukou dobré reprezentace České republiky. Dále musí být také členy CIOFF. Kyjovánek všechna tato kritéria splňuje,“ uvedla delegátka Výboru české národní sekce CIOFF Vlasta Ondrušová.
Sama se na Taiwanu zúčastnila konference, takže přímo na místě viděla, jak vše probíhá.
„Nelze to porovnat s žádným z našich festivalů. Trvá totiž měsíc a půl, což je neuvěřitelné. Pořadatelé tam odvádí obrovský kus práce. Není to tak, že by soubory přijely a pak byly po celou dobu na místě. Kdepak! Některé se zdrží týden a jiné třeba čtrnáct dnů. Stále tedy někdo přijíždí a odjíždí,“ popisuje systém Vlasta Ondrušová.
Rodiče se nemusí bát
Podle jejího mínění to bude pro děti obrovská zkušenost, protože se budou moct setkat s vrstevníky z různých koutů světa. Poznají tak na jednom místě mnoho kultur.
Kyjovánek přitom na festivalu pobude téměř celý měsíc. „Rodiče se o ně nemusí vůbec bát. Organizátoři se o malé folkloristy pečlivě starají. Bydlí na vysokoškolských kolejích a kromě samotných vystoupení na ně bude pamatováno se zajímavým programem i ve volném čase,“ připomíná Vlasta Ondrušová.
Zasloužená odměna
„Myslím, že si to ta děcka zaslouží. Tvrdě na sobě deset let pracují. Každé dva roky bývá celostátní soutěž folklorních souborů, kam se každý musí probojovat přes oblastní a krajská kola. Nám se tam podařilo být pětkrát, takže vlastně při každé účasti,“ upozorňuje vedoucí Kyjovánku Hana Vašulková.
Děti se při nácviku schází v tělocvičně kyjovského gymnázia. V úterý trénují muzikanti a v pátek od půl čtvrté do osmi tanečníci. Podle potřeby se nacvičuje i o víkendech. Na Taiwanu chtějí vystoupit s tím nejlepším, co umí.
Benefiční koncert
Ještě předtím ale uspořádají v Kyjově benefiční koncert na úhradu nákladů na dopravu. „Pomoc nám přislíbil Jihomoravský kraj i ministerstvo kultury. Zatím sice nemáme podepsané smlouvy, ale věřím, že sliby splní. Přesto bychom ještě potřebovali získat další sponzory. To je také důvod, proč uspořádáme 31. května v Kulturním domě v Kyjově benefiční koncert,“ zdůvodňuje iniciativu manažer souboru František Vašulka.
Při vystoupení se představí všech padesát členů Kyjovánku. Koncert začíná v 19 hod.
Něco málo z historie Kyjovánku
Kořeny Kyjovánku sahají asi do roku 1975, v 80. letech měl až 6 skupin dětí různého věku. V současné době v Kyjově pracují dva na sobě nezávislé soubory s názvem Kyjovánek. Naše skupina (někdy označována Kyjovánek I), pod vedením Hany Vašulkové, pracuje od roku 1998. Dnes zde hraje, tančí a zpívá přes třicet dětí ve věku od devíti do sedmnácti let. V roce 2007 s námi začínají pracovat děti předškolního věku, které se lidovým hrám, písním a rytmice učí od svých starších kamarádů.
Ve svých pásmech zpracováváme lidové zvyky, tance a říkadla převážně z Kyjovského Dolňácka, zabrousíme však i do jiných regionů. Součástí souboru je dětská cimbálová muzika, složená z řad tanečníků. Většina muzikantů jsou i tanečníci. V roce 2008 jsme vydali CD „Hrajte ně husličky“. Od roku 2009, tato již mládežnická muzika, vystupuje na samostatných koncertech a hraje u příležitosti rodinných i firemních oslav, koncem roku 2010 vystupuje pod názvem cimbálová muzika FRIŠKA.
Soubor se pravidelně účastní soutěžních přehlídek dětských souborů, které se konají každé dva roky. V letech 2003 - 2009 byl vybrán, aby reprezentoval Jižní Moravu v celostátním kole v Jihlavě. V roce 2005 zde získal zvláštní ocenění "Za nápadité využití námětu a citlivé vedení dětí k přirozenému a přesvědčivému výrazu v taneční a hudební interpretaci" a v roce 2009 zvláštní ocenění "Za vyváženost hudebně taneční kompozice ve všech jejích složkách". Každoročně účinkuje na folklórních festivalech doma i v zahraničí (Kyjov, Milotice, Strážnice, Kunovice, Zlín, Znojmo, Brno, Praha, Zubří, Liptál, Jablunkov, Rožnov pod Radhoštěm, Starý Hrozenkov, Velká Bystřice, Krásná Lípa…; Německo, Itálie, Slovensko, Srbsko, Rusko, Francie, Chorvatsko), pravidelně pořádá vánoční vystoupení v kostelech a svým programem se snaží rozdávat radost i v Ústavech sociální péče, domovech důchodců a pod.
Dětský mezinárodní festival v Yilanu
Mezinárodní dětský folklorní festival se ve městě Yilanu a Taiwanu poprvé uskutečnil v roce 1996. Na konci minulého století vznikl z iniciativy italského, katolického kněze. Tento misionář nejdříve na Taiwanu působil mezi tamními domorodci. Poté postavil kostel, faru a školu. V době, kdy byla země na vysokém ekonomickém vzestupu, inicioval založení
Tisková zpráva pro Fatimský apoštolát:
Koclířovu žehná nedávno blahoslavený Jan Pavel II.
Stovky lidí zamířily o první májové sobotě do Koclířova u Svitav. Tentokrát k tomu měli hned několik důvodů. Byla první mariánská sobota, na které přednášel známý a oblíbený exercitátor z Malty P. Elias Vella. Navíc pak byla pod Horou blahoslavenství odhalena socha nedávno blahoslaveného Jana Pavla II.
Spolu s davy věřících jakoby se radovalo celé nebe. Sobotní slavnost totiž doprovázelo nádherné počasí. Ještě počátkem týdne přitom v Koclířově padal sníh.
„Vloni zde byl Evropský kongres světového apoštolátu Fatimy. „Chtěli jsme určit nějakého patrona kongresu. Jednoznačně z toho vzešel Jan Pavel II. Už tenkrát jsme si přáli, aby zde zůstalo trvalé znamení v podobě jeho sochy. Z finančních důvodů to ale nebylo možné, proto jsme pořídili alespoň obraz. Dále jsme už tehdy Jana Pavla žádali v modlitbách, i když ještě nebyl blahoslavený, o přímluvu,“ zavzpomínala na dobu před necelým rokem pastorační asistentka farnosti Hana Frančáková.
Pár měsíců po kongresu vznikla myšlenka pořídit sochu Jana Pavla II. a trvale ji umístit pod Horou blahoslavenství ve stejnojmenném areálu. To se nakonec podařilo. Odhalení sochy se váže k třicátému výročí atentátu na Jana Pavla II., k němuž došlo v Římě 13. května 1981. Odhalení se navíc uskutečnilo ve stejný čas a tedy i ve spojení s biskupským svěcením nového královéhradeckého biskupa Mons. Jan Vokál. Jeho světitelem na kněze přitom před lety byl právě Jan Pavel II.
Socha byla o první květnové sobotě pouze odhalena. Její posvěcení i celého nového areálu je naplánováno na letošní první sobotu v říjnu. „Předběžně nám účast přislíbil arcibiskup pražský Mons. Dominik Duka. Je to naším velkým přáním a věříme, že vše vyjde,“ prozradil správce koclířovské farnosti P. Pavel Dokládal.
Poté připomněl, že základní kámen nového areálu požehnal první dubnovou sobotu P. Zbigniew Czendlik z Lanškrouna. „Shodou okolností to bylo prvního dubna, kdy jsme si připomínali úmrtí Jana Pavla II.,“ připomněla Hana Frančáková. Z toho důvodu byl také osloven otec Zbigniew Czendlik, protože je to polský kněz. Nakonec také v promluvě uvedl, že spojuje své kněžství s Janem Pavlem II.
Arcibiskup pražský Mons. Dominik Duka už v Koclířově v minulosti požehnal Křížovou cestu na Hoře blahoslavenství a Memoriál Fatimy. Nyní došlo k vzájemnému propojení. Na jedné straně je socha Jana Pavla II. a na druhé Memoriál Fatimy, který zpřítomňuje třetí fatimské poselství. Proto je na vstupní bráně memoriálu v několika jazycích vytesáno slovo Pokání. „Jan Pavel II. přitom spojoval utrpení při atentátu také s třetí částí fatimského tajemství. Do nemocnice si proto nechal přinést třetí část fatimského tajemství, nad kterým meditoval,“ připomněla Hana Frančáková.
Koclířov je sudetoněmecká farnost. Když zde před patnácti lety našla Českomoravské Fatima své nové sídlo, chodily do kostela jen dvě rodiny. „Nyní se zde dějí velké zázraky. Nechávají se pokřtít dospělí lidé, děti chodí do náboženství, je tady pro ně katecheze, vznikla schola a v kostele jsou ministranti. Jde to pomalu, ale vidíme blízkost lidí z farnosti,“ podělila se o zkušenosti pastorační asistentka. „Památník Jana Pavla II. udělali lidé z farnosti a samotnou sochu usadili mladí muži z Koclířova. Osobně toto všechno považuji za zázrak,“ řekl správce farnosti P. Pavel Dokládal.
Text a foto: Lenka Fojtíková
—————
