Ojedinělá oslava stých narozenin primáše Františka Hamady

V pátek jsem se dozvěděla, že bude v Uherském Hradišti slavit sté narozeniny primáš Hudců Pondělníků František Hamada. Přiznám se, že jsem o tomto muži do té doby neslyšela. Je to má vina, má veliká vina… Možná mně může být malinkatou omluvou, že jsem většinu svého novinářského času prožila spíše na Hodonínsku, kde jsem psala do tamních novin, takže mám ten sousední region více zmapovaný.

Na druhé straně je fakt, že je moje omluva neomluvitelná, protože do Hradiště mám z baráku, kde bydlím, prostě blíž než do Hodonína. A přesto mně tato výjimečná osobnost prostě nějak utekla mezi prsty.

Věděla jsem ale, že ta oslava, na kterou měly zamířit a gratulantovi přát hudbou a písní mimořádné osobnosti, bude naprosto ojedinělá. Proč? No prostě mám na tyto věci čuch… A tak přestože nejsem v současné době redaktorkou žádných regionálních novin, chtěla jsem tam být. A podle mého původního odhadu to byl skutečně neobyčejný zážitek.

Vystoupili a vedle sebe zazpívali dnes už pamětníci, střední generace, ale i mladí nástupci. Mezi gratulujícími zpěváky a muzikanty byli například Vlasta Grycová, majstr Martin Hrbáč, Blažena Potyková a její dcera Zlata, Jitka Šuranská, Old Stars Hradišťanu, Gabrielovci, Honza Gajdošík, mladý Marek Pavlica, Jiří Plocek, který se také postaral o průvodní slovo, oslavencovi vnuci i pravnuci a řada dalších. Zazněla nejen lidová písnička, ale také vážná hudba a džez.  Žádný foťák a dokonce ani video či zvukový záznam nemůže zachytit tu atmosféru, která v sále Reduty při tomto setkání panovala. Je to prostě nepředatelné.

Díky své novinářské profesi jsem se v životě už sešla s nemálo stoletými jubilanty. Většina z nich už jen tak nečinně seděla, nebo ležela. Mnozí téměř neslyšeli a jiní neviděli. Na položené otázky za ně většinou odpovídali rodinní příslušníci. Naprostou výjimkou byla v září roku 2012 Marie Janošková, která si při svých 102. narozeninách s jednou ošetřovatelek nezdenického domu pro seniory i zatančila.

No a nyní na mne jako úkaz působil v pátek (6. 6.) stoletý František Hamada z Uherského Hradiště. Vypadá maximálně na osmdesát, vtipně komentuje připomínky druhých, umí „buzerovat“ své kolegy muzikanty – Hudce Pondělníky a mezitím rozdávat úsměvy na všechny strany a občas ještě laškovně mrknout na šikovné ženské. Prostě něco neuvěřitelného…

Ale jak říkám… To vše je nepředatelné. Některé věci, okamžiky, situace musí člověk zažít a dál si je nést jen ve svém srdci a mysli, protože slova nestačí. Františka Hamady se včera nikdo nezeptal na recept na dlouhověkost, jak bývá většinou u takových jubilantů zvykem. V průvodním slově sice zaznělo, že to bylo tím, že byl stále zamilovaný. Oslavenec na ten komentář dotyčného ale zareagoval zamračením a pohrožením prstem se slovy: „Počkej, ty dostaneš!“ Já měla dojem, že se prostě umí radovat ze života a tím si ho tak prodloužil… Těžko říct… Jsou věci mezi nebem a zemí… Každopádně Bohu díky za tohoto výjimečného muže…

Tady je závěrčná písnička Okolo Hradišťa, kterou si s oslavencem zazpíval celý sál. A tady o včerejší oslavě píše Radek Bartoníček, který tam má také hned několik videí...

Stoletý primáš František Hamada

"Tak co? Půjdeme dom?" Ještě ne... :-)

"Hoši, dávejte pozor! Budeme hrát!" :-)

Tato fotka asi nejlépe vystihuje, jak je pan František Hamada mezi  svými Hudci Pondělníky šťastný....

Popřát přišly i děvčice z Hradišťanu..

Tento článek vyšel o panu Hamadovi ve Slovackém deníku:

František Hamada slaví sté narozeniny

Uherské Hradiště - Přesně před sto lety, 6. června 1914, se ve Vídni narodil František Hamada, primáš a spoluzakladatel Hradišťanu, skvělý muzikant a dobrý člověk. Jak ho znám, slavit moc nebude, počká si na své Hudce Pondělníky a další přátele a kamarády, kteří pro něj na zítřek připravili v uherskohradišťské Redutě koncert Hrajeme pro primáše Hamadu.

Vedle Hudců Pondělníků přijdou muzikantsky popřát Cimbálová muzika Stanislava Gabriela, Martin Hrbáč, Věra Domincová, Vlasta Grycová, Jitka Šuranská, Stanislav Gabriel starší a další muzikanti a zpěváci.

František Hamada od svých pěti let žije v Uherském Hradišti. V jedenácti letech dostal pod stromeček první housle a učil se u učitele Kocha. Po maturitě na obchodní akademii hrál v různých hudebních seskupeních (většinou k tanci), doprovázel i němé filmy. Po skončení vojenské služby, kdy inklinoval k taneční hudbě a jazzu, se kolem roku 1938 začal více zajímat o folklor. Učil se zejména od primášů Slováckého krúžku v Uherském Hradišti Františka Němce a Jaroslava Lakosila a zkoušel s Františkem Vyhlídem. Později se stal primášem cimbálovky krúžku, v níž se vystřídala spousta muzikantů Vilém Zahradník, Jaroslav Staněk, Josef Vrzala, Otyn Horký, Josef Horký, Jaroslav Jakubíček, František Vyhlíd, Jan Slováček, Josef Bachan a další.

„Hrávali jsme v Měšťanské besedě každou středu, každý účastník dostal zdarma malý zpěvníček, byly to nefalšované besedy u cimbálu. Později se hrálo na ‚vesláku' u Koruny a nakonec ‚u Fojtů'. Spojovala nás velká soudržnost psal se rok 1939."

„V roce 1940 jsem byl zat- čen gestapem, více než dva roky vězněn, a až do roku 1945 byla moje muzikantská činnost přerušena. Po osvobození se naším druhým domovem stala Slovácká búda, tady se tvořily základy Hradišťanu," vzpomíná František Hamada.

U zrodu Hradišťanu v roce 1951 pochopitelně nemohl chybět, první tři roky se na postu primáše střídal s Jaroslavem V. Staňkem. Spolupracoval i s Cimbálovou muzikou Viléma Zahradníka a tři roky primášoval v souboru písní a tanců při ZK Fatra Napajedla. Éra dnes již legendárních Hudců Pondělníků začala v roce 1981, kdy se starší hudci sešli na pohřbu klarinetisty Hradišťanu Otyna Horkého.

Kromě Františka Hamady byli iniciátory především Josef Bachan a Josef Vrzala. Důvod pravidelného scházení se našel: „Abychom si zahráli, zavzpomínali a dobrým vínkem případně zapili škvarky…" A tak se Pondělníci scházejí nadále, jednou za 14 dní, i když původní sestava se pochopitelně obměnila. Hudební aktivity kapely jsou zachyceny na CD „František Hamada a přátelé" a Hamadův profil zařadil režisér Petr Hajn do jednoho dílu televizního cyklu Folklorika. V roce 2008 byl přijat do Klubu Štěpánů a stal se nejstarším členem této prestižní společnosti přátel vína a písničky, která se každoročně schází v Uherském Brodě mezi Štěpánem a Silvestrem. A není bez zajímavosti, že muzikant Jiří Rohel (klarinetista Cimbálové muziky Stanislava Gabriela) ukončil studium na PF Masarykovy univerzity v Brně diplomovou prací na téma František Hamada v kontextu vývoje lidové hudby na Slovácku. I v poslední době jsme se s Františkem a Hudci Pondělníky mohli setkávat několikrát na Slováckých slavnostech vína, na oslavách 60. výročí Hradišťanu, na Festivalu hudebních nástrojů lidových muzik v letech 2007 a 2009 (připomínám nezapomenutelný souboj primášů s Mirem Dudíkem) nebo na vernisáži prací Kornelie Němečkové před třemi lety Podílel se na CD s názvem Dobrý večer vám… k 85. narozeninám kamaráda Jana Vančury a na CD Pondělníků Na Žižkov a zase zpět.

Město Uherské Hradiště udělilo Františkovi svoji cenu za rok 2013 (na předání ceny si zahrál s Jiřím Pavlicou) a letos získal medaili hejtmana Zlínského kraje za přínos v oblasti lidové kultury. A hlavně pravidelně jednou za 14 dní se schází na „zkoušce" s Hudci Pondělníky. Nezbývá než popřát Františkovi, aby ve zdraví „přežil" stovku a aby se na zkouškách s Pondělníky a dalšími kamarády ještě dlouho setkával. Františku, všechno nejlepší a živijó!

Autor: Miroslav Potyka

A tento článek vyšel v Dobrý den s Kurýrem:

Století Františka Hamady

Uherské Hradiště - V pátek 6. června oslaví krásných 100 let František Hamada z Uherského Hradiště, nejstarší hrající primáš na světě.

"Vede Hudce Pondělníky a jejich pěvecký sbor, předává s laskavým humorem své zkušenosti mladší generaci a baví nejen sebe, ale i ostatní," říká hudebník a kolega Vladimír Stašek.

Právě jeho nejbližší kamarádi pro něj připravili velkolepý pořad Hrajeme pro primáše Hamadu, který se uskuteční 7. června ve velkém sále uherskohradišťské Reduty. Vystoupí na něm takové folklorní legendy jako Vlasta Grycová, Martin Hrbáč, Věra Domincová nebo Lojzík Zatloukal. V hlavní roli zahrají jeho Hudci Pondělníci. Večerem provede Jiří Plocek.

S písničkou jako dárkem přijdou Blažena a Zlata Potykovy, Jitka Šuranská, Old Stars Hradišťanu nebo jeho milovaní Gabrielovci. Lidové písničky na momentky střídá jazz, muziku mluvé slovo a vzpomínky nejbližších, kamarádů a muzikantů.

Spolužák Bati koketoval s jazzem

Rodák z Vídně se v pěti letech přestěhoval s rodinou do srdce Moravského Slovácka. Otec dostal zaměstnání na poště. V roce 1934 Hamada odmaturoval na zdejší obchodní akademii, jeho spolužákem byl i Tomáš Baťa junior. Po ukončení vojenské prezenční služby se pokoušel prorazit na poli taneční muziky a jazzu, natrvalo se ale začal věnovat slováckému folkloru. Společně s klavíristkou Terkou Rašticovou doprovázeli promítání němých filmů v sokolovně.

Jako muzikant se účastnil předválečných tradičních besed u cimbálu. Druhá světová válka poznamenala jeho život a muzicírování, za účast v odbojové skupině byl od roku 1940 do 1942 vězněn. Po roce 1945 se účastnil obnovy Slováckého krúžku, v té době se mu vzory stali především legendární Samko Dudík, primáši Němec a Lakosil. Stal se jedním ze zakladatelů muziky Hradišťanu, primášoval společně s Jaroslavem Staňkem. Bylo to v období změn od tradičních besed k novému jevištnímu projevu. Spolupracoval se Slováckým divadlem na hudbě ke Gazdině robě ...

Hudci Pondělníci - druhá míza

V roce 1981 zakládá společně s Josefem Bachanem a Josefem Vrzalou Hudce Pondělníky, ve kterých se setkali především starší muzikanti, zpěváci a tanečníci ze souboru Hradišťan. Na počátku nového století „adoptuje“ hudební vnuky Stanislava a Tomáše Gabrielovy, kteří jako členové mladé generace čerpají z jeho tvorby a myšlenek.

Natočil hudební nosiče František Hamada a přátelé, Dobrý večer vám k 85. narozeninám Jana Vančury a Na Žižkov a zase zpět. Pro Bayerischer Rundfunk natáčel s Cimbálovou muzikou Stanislava Gabriela, pro Českou televizi Folkloriky Chvála Bohu, že sem sa narodil nebo pořad o Jaroslavu Staňkovi.

V roce 2013 dostal Cena města Uh. Hradiště za uchování lidové písně a o rok později medaili hejtmana Zlínského kraje za přínos v oblasti lidové kultury.

(pas)