Mnoho povyku pro nic

...aneb babička měla pravdu....

Celou republikou o víkendu hýbaly zprávy týkající se návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v České republice. Mě osobně nechávala tato událost naprosto v klidu. Jen jsem si říkala, že je tady zase mnoho povyku pro nic... Co se tak touto návštěvou asi změní pro "obyčejné" obyvatele této země? Ve zprávách jsem zahlédla zaplněné náměstí, které sledovalo dojemný projev prvního muže zeměkoule. Měl ho dobře poskládaný tak, aby se dotkl našich srdcí a také vlastenectví ...

Mne se projev rozhodně nijak výrazně nedotknul. Byl krapet průhledný... Co se mne ale dotklo, bylo ono plné náměstí lidí mávajících americkými vlaječkami.. Nešlo nevzpomenout na "Pražany", kteří už v minulosti podobně vítali Hitlera, Gottwalda i Brežněva... Moje babička často říkávala, že Pražáci budou vášnivě vítat kohokoliv, kdo do města přijede... Vždycky si na její slova vzpomenu, když vidím zaplněné ulice nadšených lidí vítajících nějakého státníka poplatného aktuální situaci v naší zemi... 

Jen by mne zajímalo, jak by vítali Ježíše, kdyby dnes přijel do Prahy... A vyvstává další otázka: Na čem by dojel? Na oslíku jako kdysi? Určitě by asi neměl takové super opancéřované auto, jako měl k dispozici Obama... Vzhledem k technickému pokroku by možná dojel v Trabantu... Zase by davy volaly: "Hosana!" jako před více než dvěma tisíci lety, aby o pár dnů později na toho stejného muže křičeli: "Ukřižuj!" ? Zřejmě ano... Lidstvo je totiž nepoučitelné...

Krásný zbytek postní doby všem přeje Lenka