Lidská závist a zloba

Když jsem se před čtyřiadvaceti lety vdávala do Blatnice, řekl mně můj strýc, rodák ze Strání-Květné: "Ty se stěhuješ do Blatnice? Jejda! Tam není ani husa dobrá!", varoval mne. Byla jsem po uši zamilovaná, a tak jsem na jeho upozornění nedbala. Dnes mohu s odstupem let říct, že dobří a zlí lidé žijí všude. Na vesnici stejně jako v Brně, Praze nebo Hodoníně. Jedno je jisté. Závist a lidská zloba jsou moc zlé vlastnosti. Nejhorší na tom všem je, že závistivý člověk může ve své zlobě na druhého vylít kýbl špíny a lží a dotyčný se nemá jak bránit. Co bylo vyřčeno, nelze vzít zpět. Stokrát by se mohl poškozený bránit, že nic z úst závistivce není pravda a přesto nic nezmění a nenadělá. Vždycky se najde nějaký pochybovač, který si řekne: "Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu."

Lidé přitom dokáží závidět neuvěřitelné věci. Postavení, práci, dobré vztahy, barák, vybavení, auto, šikovné děti, milenku (-nce)... Ten výčet by mohl být nekonečný. Obyčejně jim ale mozek i srdce zatemní závist související nějak s penězi. Kolik lidí už svým kolegům závidělo, že mají třeba jen o padesát korun vyšší odměny. O takových případech jsem slyšela ještě v době totality. Dnes mohou závidět nejen vyšší plat, ale třeba i to, že se někdo snaží, maká jako blázen, vydělá si nějaký groš navíc a podaří se mu tak krapet zvýšit životní standart. Že se na to šíleně nadřel, obětoval kýženému výsledku hromadu energie a veškerý volný čas, závistivce samozřejmě nezajímá. Zuří, dusí všechno v sobě, a když už to nemůže vydržet, prská kolem sebe jed, kterým druhého špiní. Najednou je vidět, čím už dlouhou dobu přetékalo jeho srdce. Na podobné nešťastníky je moc smutný pohled. A víte, co je na tom všem nejhorší? Že podobně naladění lidé, jejichž srdce jsou plná jedu, nejvíc poškozují sami sebe. Užírají se, a proto se ani nemohou radovat z života a užívat si naplno všech jeho krás.

Napadeným pak nezbývá nic jiného než se nad smýšlením závistivců přenést, nevšímat si jich, žít svůj život na plné pecky a snad jen podobně postižené lidi politovat. Jsou to totiž nepřející chudáci, jimž není pomoci a jednoho krásného dne mohou na svou zlobu umřít.

Všem čtenářům těchto stránek přeji, aby na podobné blbce nenaráželi příliš často a hlavně, aby se jim obloukem vyhnuli, protože srážka se zlým blbcem je to nejhorší, co může člověka potkat.

Krásný zbytek víkendu a kolem sebe jen dobré lidi všem ze srdce přeje Lenka