Léto v čudu

Aniž jsme ho letos nějak příliš okusili na vlastní kůži, léto už je téměř v čudu... Co je v čudu? No prostě pryč! Proč? No vždyť v neděli měly svátek všechny Aničky. A má babička vždycky říkávala: "Svatá Anna, chladno zrána..." Takže je to tady... Pokud jste si přátele neužili vodních radovánek, tak v našich končinách už to asi žádná sláva nebude... Znáte to: Chladno zrána, což znamená, že voda bude ve venkovních nádržích studená... Pokud se tedy nevydáte k moři, kde jakás-takás jistota přece jenom je... I když po letošních zkušenostech bych ani na to příliš nevsázela. Známí byli v Chorvatsku a nebyly to žádné tropy... Ještě víc než pranostika mne ale deptá skutečnost, že už na naše pole vyjely kombajny. A to je tedy vážení fakt v pytli... Nejenže už někde fouká ze strniště, někde už mají i pooráno!!! Ach jo... Zase bude podzim a pak ty hnusné plískanice. Ale mám dobrou zprávu pro všechny: Pak zase přijde jaro se svou brčálově zelenou trávou a neopakovatelnou vůní probouzející se přírody ve vzduchu... Předtím si ale budeme ještě muset projít soumrakem podzimu s tlející vůní spadaného listí a zimním spánkem...

Já mám ale radost, že se mně ještě dnes ráno podařilo udělat jednu fotku s doposud nepokoseným obilím... Není to totiž žádná sranda. Věděla jsem, že fotit musím jít ráno, nejpozději dopoledne, protože pak bych měla slunko proti sobě. Navíc jsem k dobrému záběru potřebovala také modré nebe. A to všechno dnes bylo! Dokonce i pár bílých obláčků! Vyšlo to super a já mám radost. Pokud bych to nestihla, tak bych na tuto fotku musela zase několik let čekat, protože zemědělci obilí v těchto místech sadí jen občas... A odpoledne se zatáhlo a po modrém nebi nebylo ani vidu ani slechu... Tak jsem šťastná jako blecha, že se to podařilo. Kdysi v pravěku jsem si tu fotku udělala na film a teď ji tedy mám i v digitální podobě... Vidíte, jak málo stačí k radosti... A tady je ta fotka! 

https://fojtikova.webnode.cz/album/pohledy-na-hodoninsko/#blatnice-antoninek-8296-jpg

Všem čtenářům těchto pidistránek přeji spoustu podobných drobných radostí.... Lenka