Když si někdo splete dálnici…

 Je to tragédie, když si někdo splete silnici mezi Blatnicí a Veselím s dálnicí… Na druhé straně uznávám, že k záměně může dojít velmi snadno! Povrch je totiž na dálnici stejný jako na této okresce! A sice panely. Pokud se pan řidič krapet zapomene, tak si vskutku musí připadat jako v pravém pruhu dálnice směřující k matičce Praze! Nerovnost panelového povrchu dělá s autem v obou případech stejné divy… Zatímco řidič v duchu úpí nad rasováním plechové miláčka, spolujezdce pravidelné drncy-drnc příjemně uspává.

O tom jsem ale dnes mluvit nechtěla… Na této super dlouhé zatáčce mezi Veselím a Blatnicí se už snad od září opravuje silnice pamatující Hitlera. (Ostatně byli to právě nacisti, kteří tuto cestu do města položili). A jak se silnice opravuje, tak je neustále část uzavřená, takže řidiči musí počítat, že je zbrzdí semafory. (Že na povrchu vozovky není téměř poznat, které úseky jsou opravené, a které ne, tak to je zase na jiné dlouhé povídání...) Je zajímavé, co na těchto miniúsecích mezi semafory a vjezdem do Veselí či Blatnice, vyvádějí někteří řidiči…. Dnes jsem zrovna na jednoho takového chytrolína narazila. V silném terénním voze značky BMW za mnou musel zakotvit, páč jsme zrovinka jako na potvoru chytli červenou. Po zúženém úseku cesty, kde právě pracovali dělnici, se musel vléct pár desítek metrů za mnou. Poté ale okamžitě vystartoval jako blesk a ač ostatní jeli téměř stovkou, předjel jednoho za druhým, takže nestačili ani mrknout. Zatímco my jsme přijížděli na železniční nadjezd, koncová světla jeho silného vozu už dávno svítila kdesi v Blatnici. A možná se už řítil k Blatničce. Kdo ví… Při agresivní jízdě tohoto slovenského řidiče nešlo nevzpomenout na tu celou řadu havárek, k nimž v posledních letech na této dlouhé a nepřehledné zatáčce došlo…

Pěkný den a šťastné návraty domů především všem řidičům, kteří si nepotřebují dokazovat, jací jsou borci, přeje 26. listopadu Lenka