Horňácké a démon alkoholu....

Já vím, že jsem se dlouho neozvala, ale řekněte mně, jak mám stíhat psát ta kvanta do novin (nejen těch domovských..) a ještě sem? Ale teď už fakt musím! V uších mně ještě stále zní krásné horňácké písničky, když přivřu oči, tak mně za víčky naskakují tváře svérázných Horňáků ze všech dědinek, které do tohoto mikroregionu patří. Přiznám se, že je mám ráda. Čím víc je znám, tím víc je mám ráda. Neřeknu vám proč. Jsou takoví sví, nemažou vám žádný med kolem pusy, řeknou zpříma, co si myslí a také se umí stejně zpříma koukat do očí. Většina z nich navíc nádherně zpívá... A právě za tím zpěvem a tancem jejich předků sem zase mířily tisíce lidí na Horňácké slavnosti. Z těch slavností mám tentokrát takový divný pocit... Nevím, co bylo ve vzduchu, ale něco bylo špatně. A teď vůbec nemám na mysli, že by bylo něco špatně se samotnými účinkujícími nebo organizací slavností. Kdepak! To bylo v pohodě jako každým rokem. Samozřejmě, že domácí popíjeli, ale jako vždy dokázali sami sebe ukočírovat. Horší už to bylo s návštěvníky. Měla jsem dojem, že jsem jich letos viděla nějak mnohem víc totálně "na šrot". Prostě do sebe lili alkohol bez rozmyslu jako vodu. Jak to dopadlo? Špatně... Ožrali se jako zvířata, i když si nejsem jistá, jestli to není pro zvířata urážka. No uznejte, viděli jste někdy zvířata, že by se chovala tak strašně, jako se chovají lidé? Já asi ne... Možná ale znám málo zvířata. Docela dost dobře ale znám lidi a to není žádná sláva...

Myslím, že byla skutečně ostuda, když přišel na pódium velického kulturáku do pořadu Martina Kuchyňky jako host Vladimír Merta. Kdyby přišel... Kamarádi mu museli hodně pomáhat, aby se po pár schodkách vypotácel. Potom ho opřeli o stůl, do rukou mu vrazili kytaru, kterou pro jistotu také opřeli o stůl. Sál utichl a čekal, co se bude dít. Ještě předtím kdosi z davu zakřičel: "Odveďte ho pryč!" K překvapení všech, ale začal hrát a zpívat. Podle mě krásně. Je ale pravda, že já nemám hudební sluch, takže mě nemůžete brát vážně. Na druhé straně je pravda, že to říkali i jiní...

Pohled na Vladimíra Mertu byl ovšem dost ubohý. Kdybych ho neznala, řekla bych si, že se v sále objevil nějaký chudák bezdomovec. Ještě horší byl o pár hodin později pohled na jednu dámu v první řadě, kam pořadatelé usazovali čestné hosty. Kdybych řekla, že trošku přebrala, tak bych lhala. Byla taky totálně "na šrot" a její chování bylo hodně otřesné. Styděla jsem se za ni a bylo mně jí i trochu líto... Kdo ví, co se v alkolholu snažila rozpustit...

Alkohol ve Velké skutečně o víkendu řádil. Možná řádil i v minulých ročnících a já si toho jen prostě nevšimnula, protože se tito ožralci na Strážné hůrce lehčeji rozprchli a ztratili v temnotě noci. V kulturáku, kam návštěvníky zahnal déšť, byli jen mnohem víc všem na očích a aniž by po tom toužili, stali se středem nečekané pozornosti.

Všem vám přeji, abyste si dokázali udělat dobrou náladu i bez nadměrného požívání alkoholu... Lenka

A tady můžete nakouknout, jak jsem viděla letošní Horňácké slavnosti přes hledáček foťáku já:

https://www.naseslovacko.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=127&Itemid=9

https://www.naseslovacko.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=126&Itemid=9