Dnešek a včerejšek...

Venku to vypadá, jako by se všichni čerti ženili... A to jsem chtěla jet fotit do jednoho odlehlého kousku regionu přirodu... Z toho tedy dnes nic nebude... Zemědělci si ale asi radují, že začalo pršet, protože je prý šílené sucho... Kvůli přívalům deště utichlo i rádio zedníků, kteří sousedům dělají fasádu a zateplení. Jejich hlasy a řev rádia vystřídal tlukot kapek na plechovou střechu...

Včera vyšlo ve Zlínském kraji první číslo nového týdeníku 5+2 dny. Dopoledne jsem si proto vyzkoušela roli kamelota. Lidé měli o noviny zájem. Jedno setkání mně ale pořád leží v hlavě... Když jsme nabízely (byly jsme dvě holky) noviny jedné paní, nejdřív se zdráhala, když ale slyšela, že jsou zadarmo, tak si je s radostí vzala. Poté se nám svěřila: "Víte, jsem na podpoře, a tak musím moc šetřit. Teď jsem si byla nakoupit staré pečivo. Z té podpory se nedá vyžít," zdůvodňovala s rozpaky své původní obavy....  No bylo mně z toho docela na nic... Mohla mít mezi padesáti, šedesáti roky a rozhodně nevypadala na člověka, kterýmu se nechce dělat... Spíš byla dost smutná... Těžká doba... Vždycky ale byla nějak těžká doba... A tak třeba oné paní udělaly v tom okamžiku radost noviny, které dostala zadarmo... Noviny, které nejsou (zatím tedy...) plné reklam a dočte se tam i o pěkných věcech a nejen o tom, že někdo někoho zabil, okradl, podvedl...