Blažejáci

Slovácko dnes vzbudily dotyky sněhových vloček. Já jsem z té bílé nadílky moc velkou radost neměla. Věděla jsem, že musím hned ráno sednout za volant a vyrazit do Blatničky, kde měli svou tradiční obchůzku Blažejáci. Vstávala jsem s myšlenkou, že musím pracovat, takže jsem mohla na nějaké nedělní lenošní v posteli rychle zapomenout.

Nakonec jsem ale nelitovala. Po mši svaté, zhruba v deset hodin, vyrazilo v Blatničce do ulic deset kluků ve věku od šesti do třinácti let. Vybaveni dřevěnými šavlemi vždy udělali před každým domem kolečko, položili kamarádovi před sebou šavli na rameno a za chůze zpívali: „Na Blažeja svatého, učitela velkého! Kdo své dítky miluje, vede je k dobrému….“ Znovu a znovu, stále dokola. Těch zastávek přitom bylo víc než sto padesát…

Jeden ze starších kluků se ujal role zvoníka, takže zvonil na domy. Další byl pokladníkem a vybíral do papírové krabice peněžní příspěvky. Někde zůstaly dveře zavřené, ale ve většině domech byli lidé štědří. Někteří starší obyvatelé Blažejáky už dokonce očekávali ve vratech anebo vyhlíželi v oknech.

Podle osmapadesátiletého milovníka historie a autora několika knih o Blatničce Miroslava Hudečka, který kluky při obchůzce pravidelně doprovází, vznikla blažejská koleda v roce 1852. Chlapci na obchůzku vždy vyráželi o svátku svatého Blažeje, který připadá na 3. února. Dřevěné šavle měly připomínat svatoblažejské požehnání udělované ten den v kostelech. Má chránit proti krčním onemocněním. Původně hoši za odměnu dostávali luštěniny, vejce, slaninu a klobásky. Později to pak byly peníze. Vykoledované dary byly v dávných dobách určeny učitelům, jejichž platy byly tehdy velmi malé. Postupem doby ale plynul výtěžek na jiné účely. V novodobé historii část vybraných peněz hoši obyčejně věnovali na opravy kostela a za zbytek se nakoupily sportovní potřeby.

„Také jsem jako malý kluk chodil. Tehdy to ale bylo jiné! Všechny peníze jsme si rozdělili jen mezi sebou. To byste viděla, kolik by chodilo kluků, kdyby tomu tak bylo i dnes,“ míní dvaasedmdesátiletý Antonín Marek, který na koledníky už čekal mezi vraty. „Obchůzka Blažejáků byla prestižní otázkou. Odměnou byly pamlsky a vajíčka. Peníze se pak za nás většinou darovaly na opravy kostela,“ připomíná jednapadesátiletá starostka Jarmila Hrušková. Právě z její iniciativy se obchůzka Blažejáků v obci na počátku nového tisíciletí obnovila. „My jsme dávali na kostel polovinu a zbytek jsme si rozdělili mezi sebou,“ vzpomíná na své dětství Hudeček. „Vloni to vypadalo, že Blažejáci ani nebudou chodit. Letos už je to lepší. Kluci došli a dokonce všichni uměli i písničku,“ pochvaluje si Hudeček. Zatímco nejstarším koledníkem byl tentokrát třináctiletý Petr Moštěk, nejmladším Blažejákem se stal teprve šestiletý Martin Sup. Podle maminky se tak těšil, že nemohl ani dospat.

V Blatničce 1. února zaznamenala Lenka Fojtíková, fotky naleznete ve fotogalerii na: www.naseslovacko.cz